Zobrazovací metody v psychiatrii: Využití informací o morfologii mozku pro hodnocení neurobiologie duševních nemocí a klinickou praxi

Předložená elektronická skripta se věnují jednak metodám, které se využívají k hodnocení morfologie mozku v psychiatrickém výzkumu, jednak nálezům, které byly těmito metodami získány a jejich významu, otázkám, které nám umožňují zodpovídat. Je možné zobrazit duševní nemoci pomocí rutinního vyšetření CT nebo MRI? Co je kvalitativní a kvantitativní hodnocení obrazů mozku? Jaké jsou změny morfologie mozku u duševních poruch? Co je v pozadí změn morfologie mozku detekovaných pomocí zobrazovacích metod? Dokážeme změny morfologie mozku ovlivnit úspěšnou léčbou? Umíme informace o změnách morfologie mozku využít v klinické praxi?

Psychiatrie postrádá objektivní diagnostické metody, které by umožnily vyšší reliabilitu diagnostiky, sledování terapeutického procesu či průběhu onemocnění. Laboratorní metody též mohou přinést zpřesňování znalostí o patofyziologii nemoci, což dále umožňuje úpravy terapeutických schémat. Zároveň nesou informace, které mohou pomoci v klinické praxi – v predikci průběhu nemoci, klasifikaci, potvrzení následků abusu (rozvoj encefalopatie)...Z těchto důvodů je ze strany psychiatrů velký zájem o zobrazovací metody. Jejich aplikace patří mezi hlavní proudy současného výzkumu neurobiologie duševních nemocí a jejich výsledky přináší jeden z hlavních důkazů o tom, že duševní nemoci mají korelát v patologii mozku.

Jejich využití v klinické praxi však zatím není rutinní záležitostí (vyjma použití pro diferenciální diagnostiku organických poruch), vyžadují specializované znalosti algoritmů digitálního zpracování obrazu a statistické analýzy. Přestože tedy přinášejí zajímavé informace pro celý obor psychiatrie, jejich využití je zatím pouze v oblasti výzkumu. Přesto se začínají objevovat práce, které by mohly vést k překlenutí nynější odtažitosti od klinické praxe.

V následujícím textu se budeme věnovat jednak metodám, které se k hodnocení morfologie mozku v psychiatrickém výzkumu využívají, jednak nálezům, které byly těmito metodami získány a jejich významu, otázkám, které nám umožňují zodpovídat. Vše budeme demonstrovat zejména na případu schizofrenie, což je onemocnění, kterému je věnováno značné úsilí a kterému se věnuje i naše výzkumná skupina. Pomocí zobrazovacích metod se však dozvídáme mnohé informace i o dalších duševních poruchách a i jim bude věnován prostor tak, aby čtenář získal povšechný přehled tématu tohoto textu - o možnostech aplikace zobrazovacích metod v psychiatrii.