Pacientka přichází pro námahovou dušnost trvající dva dni, s hyposaturací, dle laboratorních výsledků zvýšené hladiny D-dimerů, na RTG hrudníku nepřímé známky plicní embolie. Pomocí CT angiografie byla potvrzena diagnóza oboustranné plicní embolie s akutním cor pulmonale. Při pátrání po zdroji embolu nález hluboké žilní trombózy levé dolní končetiny.

Pacient

Věk: 66 let
Pohlaví: žena

Anamnéza

Pacientka přivezena RZP pro dva dny trvající pocit námahové dušnosti (jde po bytě a má pocit zadýchání se), bez bolestí, bez kolapsů, bez kašle nebo teplot, dle ZZS vstupně hyposaturace 88%. V anamnéze – dispenzarizovaná pro nádorovou duplicitu (tumor ledviny + tumor prsu), astma bronchiale, hypertenze, hereditární trombofilie


Laboratorní metody

  • CRP 48 mg/l
  • Leu 17 tis.
  • D-Dimery větší než 20 mg/l (norma 0-0,5)
  • COVID PCR negat.

Zobrazovací metody

RTG hrudníku

Nález

Plicní hilus vlevo distálně neprokreslený -  obraz amputace plicního hilu vlevo (šipka). Chudší cévní kresba ve středním a dolním plicním poli vlevo. Pravý plicní hilus normální velikosti.

Bez infiltrace plicního parenchymu, bez pleurálního výpotku, bez pneumotoraxu.

Podezření na plicní embolii.

CT angiografie

Nález

Bilaterálně rozsáhlé nástěnné i centrální defekty kontrastní náplně, vlevo vysoko již v průběhu hlavního kmene a. pulmonalis, přechází v sedlovitý trombus a dále na prakticky většinu segmentálních a část subsegmentálních větví. Vpravo od úrovně větvení tr. intermedius, defekty v náplni směřují do segmentálních a subsegmentálních větví zejména dolního a okrajově středního laloku. Truncus pulmonalis šíře 35 mm, hlavní větve a. pulmonalis rozšířené. Pravostranné srdeční oddíly dilatovány.

Závěr:  Rozsáhlá bilaterální plicní embolizace, dilatace pravostranných srdečních oddílů


Diagnóza

  • Plicní embolie s akutním cor pulmonale

Diagnóza dle MKN klasifikace

  • I26.0 Plicní embolie s akutním cor pulmonale

Dif. dg.

  • Akutní infarkt myokardu, bronchopneumie, astma, CHOPN

Komentář

U pacientky vyloučilo RTG vyšetření hrudníku jinou příčinu dušnosti (infiltraci, emfyzém, pneumotorax) a prokázalo nepřímé známky plicní embolie, pro tuto diagnózu svědčil i laboratorní nález zvýšené hladiny D dimerů v krvi. Klíčovým vyšetřením při diagnostice plicní embolie je CT kontrastní vyšetření arterie pulmonalis (CT angiografie), kde byla diagnóza potvrzena. V rámci pátraní po zdroji embolizace provedeno ultrazvukové vyšetření žilního systému dolních končetin kde nález hluboké žilní trombozy v. poplitea vlevo. Pacientka hospitalizovaná a zaléčena LMWH s efektem. Po třech dnech stabilní, propuštěna do domácí péče, doporučena trvalá antikoagulační terapie, bandáže dolních končetin.

Plicní embolie je život ohrožující stav, který vzniká na podkladě obstrukce a. pulmonalis nebo její větve. Nejčastěji se jedná o trombembolickou obstrukci, vedle trombů mohou vzácně embolii způsobovat i jiné hmoty (tuk a kostní dřeň při rozsáhlých úrazech, plodová voda při porodu, vzduch při potápění a další). Většina trombembolů pochází z proximálních hlubokých žil dolních končetin (vv. popliteae a vv. femorales) a pánevních žil. 

Zásadní vyšetřovací metodou k vyloučení či průkazu plicní embolie je CT angiografie, kde jsou postkontrastně viditelné defekty v náplni ve větvích tepenného systému. Metoda je již dostupná v řadě větších nemocnic 24 hodin denně. Další možností diagnostiky je radioizotopové vyšetření (tzv. scintigrafie plic), vyšetření však trvá déle a není trvale dostupné. Obstrukce tepny trombembolem může být kompletní nebo parciální. Léčba je dle rozsahu a závažnosti postižení konzervativní (antikoagulační a trombolytická) nebo chirurgická ( katetrizační, trombektomie).