Digitální video

Multimediální výukový atlas poruch řeči a příbuzných kognitivních funkcí

Autor: Milena Košťálová, Josef Bednařík, Marek Mechl, Stanislav Voháňka, Ivo Šnábl

anotační obrázek

Atlas bude sloužit k pre- i postgraduální výuce. Cílovou skupinou jsou především studenti lékařské fakulty a medicínsky orientovaných směrů bakalářského studia (ošetřovatelství, rehabilitace aj.), ale i lékaři a další pracovníci řady medicínských oborů: neurologie, psychiatrie, rehabilitace, geriatrie aj. Atlas však může najít uplatnění i mezi pregraduálními studenty a specialisty některých dalších oborů zabývajících se diagnostikou a léčbou kognitivních poruch, zejména logopedie a psychologie. Vzhledem k multidisciplinárnímu charakteru projektu se na jeho tvorbě podílejí kliničtí neurologové, logoped a radiolog za technické spolupráce pracovníků Institutu biostatistiky a analýz.

Specifická bariérová péče a preventivní opatření u pacientů s infekčním onemocněním

Autor: Simona Saibertová, Petra Juřeníková, Libor Sobek, Petr Jaššo

anotační obrázek

Výuková podpora pro ošetřovatelskou péči v infekčním lékařství je cílena na specifika bariérové péče a na specifické preventivní postupy péče o pacienta s podezřením na vysoce nakažlivá onemocnění včetně dalších opatření směřující k ochraně obyvatel. Předmětem výukové podpory jsou odborné texty obsahující specifika bariérové péče dle nebezpečnosti biologických agens dle úrovní BSL 1-4 v návaznosti na legislativu České republiky a Evropské unie. Výukové texty jsou doplněny autorskými obrázky a autorskými videi obsahující použití speciálních ochranných pomůcek a prostředků při práci s infekčním pacientem. Hlavním cílem publikace je návazné využití poznatků studentů k upevnění dovedností při nácviku v rámci výuky předmětu Intenzivní ošetřovatelská péče v  infekčním lékařství - cvičení a podpoření individuálního studijního rozvoje studentů v oblasti poskytování specifické ošetřovatelské péče o pacienta s infekčním onemocnění.

Operační technika, základní výkony v neurochirurgii

Autor: Marek Sova, Pavel Fadrus, Václav Vybíhal, Martin Smrčka

anotační obrázek

Operační technika v neurochirugii má svá specifika, která vychází z anatomických a fyziologických podmínek nervového systému. Na počátku operace je nutno překonat jeho ochranné kostěnné a vazivové obaly, dále následuje vlastní výkon na mozku či míše a konec operace je věnován rekonstrukci s vodotěsným uzávěrem původních obalů nervového systému. Kromě základních operačních výkonů se většina operaci provádí mikrochirurgickou operační technikou. Nezbytnou podmínkou, kromě zvládnutí mikrochirurgické operační techniky, je nutnost adekvátního technického vybavení operačního sálu. Především v neuroonkologii se dále užívá řada přístrojů (neuronavigace, elektrofyziologický monitoring, peroperační zobrazovací metody), které pomáhají zvýšit radikalitu a bezpečnost resekčních výkonů.

Transnazální exstirpace adenomu hypofýzy

Autor: Václav Vybíhal, Karel Máca, Milan Vidlák, Pavel Fadrus, Martin Smrčka

anotační obrázek

Hypofýza se nachází v tureckém sedle. Skládá se ze dvou částí – přední (adenohypofýza) a zadní (neurohypofýza). Pomocí stopky se připojuje k hypotalamu. Nad hypofýzou se nachází křížení zrakových nervů (chiasma opticum). Hypotalamo-hypofyzární systém produkuje řadu hormonů, které řídí činnost ostatních žláz s vnitřní sekrecí. Nejčastěji vyskytujícím se nádorem hypofýzy je adenom. Jeno maligní varianta, karcinom, je naštěstí vzácná. Příznaky, kterými se nádor projevuje, závisí na tom, zda je nádor hormonálně aktivní (funkční adenomy) nebo hormonálně inaktivní (afunkční adenomy). Nadprodukce jednotlivých hormonů se projevuje typickými příznaky, např. akromegalie u nadprodukce růstového hormonu u dospělých. Projevit se tak mohou už poměrně malé nádory, označované jako mikroadenomy (do 10 mm). Naopak afunkční adenomy se klinicky většinou manifestují při větší velikosti a označují se jako makroadenomy (10 mm a více). Způsobující potíže tlakem na chiasma opticum, kdy bývá typickým nálezem porucha zraku charakteru bitemporální hemianopsie. K operaci jsou indikovány symptomatické nádory, tj. s hormonální nadprodukcí nebo působící zrakové potíže, popřípadě se dotýkající se zrakových struktur. Vzhledem anatomickým poměrům a vlastnostem nádoru (relativně křehký a měkký nádor) se využívá transnazálního přístupu pomocí endoskopu (alternativou je použití operačního mikroskopu). Principem operace je zavedení endoskopu do nosní dutiny, snesení přední stěny sfenoidální dutiny a po proniknutí do této dutiny snesení spodiny tureckého sedla. Po incizi tvrdé plény se pak pomocí nástrojů odstraňuje nádorová tkáň. Defekt v tvrdé pleně se ošetří plastikou, která se utěsní tkáňovým lepidlem, a zavede se dočasná tamponáda.

Implantace ventrikuloperitoneálního shuntu

Autor: Václav Vybíhal, Pavel Fadrus, Marek Sova, Martin Smrčka

anotační obrázek

Implantace ventrikuloperitoneálního shuntu je operace, která se provádí u pacientů s hydrocefalem. I když se jedná o univerzální výkon použitelný u všech typů hydrocefalu, používá se především u komunikujícího (neobstrukčního) hydrocefalu, protože u pacientů s obstrukčním hydrocefalem se preferuje endoskopické ošetření. Principem je zavedení ventrikulárního katétru do komorového systému. Ten je pak napojen na ventil, který reguluje odtok mozkomíšního moku z nitrolebí. Nejčastěji bývá umístěn za uchem. Z druhého konce ventilu pak vede peritoneální katétr, který je zaveden do dutiny břišní, kde se nadbytečný mok vstřebává.

Funkční testy u normotezního hydrocefalu

Autor: Václav Vybíhal, Pavel Fadrus, Marek Sova, Martin Smrčka

anotační obrázek

Normotenzní hydrocefalus je specifickou formou komunikujícího hydrocefalu, kdy je dilatace komorového systému doprovázena poruchou chůze, demencí a sfinkterovými potížemi při normálním tlaku při lumbální punkci. Všechny tři příznaky se vyskytují pouze u necelé poloviny pacientů. Hlavním příznakem je porucha chůze. Diferenciální diagnostika je obtížná, protože řada nemocí může mít podobné příznaky. Proto byly do klinické praxe zavedeny funkční testy, které se využívají při diagnostice a předpovědi efektu případné zkratové operace. Používají se nejčastěji tři testy. Tzv. tap test, tj. lumbální punkce s odpuštěním 30-50 ml mozkomíšního moku. Při zlepšení klinického stavu po odpuštění mozkomíšního moku je pak pacient indikován k operaci. Dále lumbální infuzní test, který testuje schopnost vstřebávat mozkomíšní mok. Při prokázání poruchy vstřebávání je pak pacient indikován k operaci. Třetím testem je zevní lumbální drenáž, při které se po dobu 3-5 dní odpouští mozkomíšní mok, a při zlepšení klinického stavu se pacient indikuje k operaci. Testy se mohou používat jednotlivě nebo kombinovaně, například lumbální infuzní test a zevní lumbální drenáž.

Endoskopická ventrikulostomie třetí komory

Autor: Václav Vybíhal, Pavel Fadrus, Marek Sova, Martin Smrčka

anotační obrázek

Endoskopická ventrikulostomie třetí komory je operace, která se provádí u pacientů s obstrukčním hydrocefalem. Jedná se o miniinvazivní metodu s vysokým procentem úspěšnosti a minimálními komplikacemi. Principem je provedení stomie (otvoru) pomocí endoskopu na spodině třetí komory v oblasti tzv. tuber cinereum, kde se jejím provedením vytvoří alternativní cesta proudění mozkomíšního moku v případě obstrukce v komorovém systému.

Chronický subdurální hematom – trepanace

Autor: Václav Vybíhal, Pavel Fadrus, Marek Sova, Martin Smrčka

anotační obrázek

Chronický subdurální hematom je krvácení mezi tvrdou plenou a arachnoideou. Subdurální prostor za fyziologických okolností není patrný. Zdrojem krvácení bývají nejčastěji přemosťující žíly, k jejichž přetržení může docházet i při malém traumatu. Postihuje především pacienty s atrofií mozku (starší pacienti) a poruchou srážlivosti krve (např. warfarinizovaní pacienti). Zpočátku vzniká malé koagulum, které nemusí činit pacientovi potíže. V průměru za 3-4 týdny se objevují první klinické potíže, například bolesti hlavy, zmatenost, hemiparéza apod. Důvodem je, že došlo k rozpuštění koagula, které díky své vysoké osmolalitě nasává vodu z okolních tkání a dochází tak k výraznému nárůstu objemu patologické tekutiny v subdurálním prostoru. V těchto případech je nutné pak odstranit staré krvácení. Principem operace je provedení trepanace (návrtu) – vyvrtání asi 1 cm otvoru do kosti, protnutí tvrdé pleny a odstranění hematomu s využitím laváže. K odvedení zbytku starého krvácení po provedené laváži se relativně často zavádějí drény do subdurálního prostoru. Stlačená mozková tkáň se rozvíjí postupně, ale počínající zlepšení bývá často vidět již bezprostředně po operaci.

Vybrané kapitoly z neurologie

Autor: Irena Rektorová

anotační obrázek

Předkládáme studentům medicíny celkem 12 vybraných kazuistik obecně neurologických (s kterými se v neurologii setkáváme relativně častěji) i se speciálním zaměřením na „movement disorders“, tj. na onemocnění extrapyramidového systému. Studenti uvidí pacienta po cévní mozkové příhodě, pacienta s lumboischiadickým syndromem, s esenciálním třesem, s onemocněním nervosvalového přenosu, epilepsií, demyelinizačním onemocněním mozku a míchy, s degenerativními onemocněními mozku, dystonií, tiky nebo parézou hlavového nervu. Výhodou je zejména zařazení videa ke každé diagnóze s ukázkou vyšetření a hlavního objektivního neurologického nálezu pacienta. Kazuistiky jsou představeny jednotně, nechybí ukázka typického obrazu na pomocných vyšetřovacích metodách (např. na zobrazovacím vyšetření mozku, EEG). Součástí je diagnostická rozvaha a návrh terapie. Cílem nebylo obsáhnout celou neurologii, ale studijní materiál s vybranými kazuistikami by měl názornou a naučnou formou přilákat studenta ke studiu neurologie.

TEM - transanální endoskopická mikrochirurgie

Autor: Martin Ondrák, Fiala Lukáš, Šefr Roman

anotační obrázek

Edukační video "TEM - transanální ednoskopická mikrochirurgie" přibližuje studentům lékařských fakult a lékařům se zájmem o chirurgii využití operačního rektoskopu v chirurgické léčbě zhoubných a nezhoubných patologických procesů v oblasti konečníku. Krátké komentované videosekvence demonstrují konstrukci operačního rektoskopu, jeho funkci a limity použití dané technickými možnostmi a instrumentárium používané k operacím touto endoskopickou technikou. Dále seznamuje diváka s indikačními kriterii k jednotlivým typům zákroků, popisuje nezbytná vyšetření podmiňující správnou indikaci, přípravu pacienta k operačnímu zákroku, prezentuje vlastní operační výkon s poznámkami o možných peroperačních komplikacích a nastiňuje bezprostřední pooperační péči po provedeném operačním výkonu.