Obrazové kasuistiky

Kazuistika ukazuje typický nález akutní apendicitidy při ultrazvukovém a CT vyšetření.  V případě typické kliniky a nálezu na UZ již ve většině případů není nutné doplňovat CT vyšetření a pacient je indikován k chirurgickému řešení. Pokud jsou diskrepance mezi nálezem zobrazovacích metod nebo jiný důvod je možný doplnit i CT vyšetření. 

Akutní cholecystitida je jedna z nejčastějších příčin bolestí břicha. Z až 95% se jedná o kalkulózní formu, při které je příčinou obturace toku žluči ze žlučníku konkrement. Ve zbylých případech se jedná o akalkulózní formu, která může doprovázet stavy, jako jsou sepse, trauma, pooperační nebo šokový stav. Klinicky se projevuje bolestmi vpravo pod žeberním obloukem s iradiací směrem k pravé lopatce a pozitivním Murphyho znamením. Dále se může vyskytnout nauzea, zvracení a teploty. Mezi komplikace se řadí perforace stěny nebo tvorba abscesu. Zásadní pro diagnostiku je ultrazvukové vyšetření, pro vyloučení komplikací pak CT.

Divertikly jsou slepé výchlipky stěny trávicí trubice, nejčastěji se vyskytují v oblasti colon descendens a sigmoideum, divertikly v této oblasti bývají získané a nepravé. Akutní divertikulitida je komplikace divertikulózy. Vzniká retencí obsahu v divertiklu, dochází k ischemii a rozvoji zánětu. Divertikulitida pak může být dále komplikovaná přechodem zánětu do okolí a na sousední orgány s tvorbou abscesů, píštělí a krvácením. Významnou komplikací je jak volná, tak krytá perforace, pozdní komplikací pak může být karcinom. Typickým symptomem jsou bolesti v levém dolním břišním kvadrantu, dále se může vyskytnout horečka, nauzea, zvracení, průjem či zácpa. 

Zásadní roli v diagnostice hraje ultrazvuk, pro vyloučení komplikací se pak využívá CT, závažnost divertikulitidy se posuzuje dle Hincheyho klasifikace. V léčbě divertikulitidy využíváme antibiotika, v případě komplikací pak chirurgickou léčbu, větší abscesy lze drénovat pod CT kontrolou.

Pacient s anamnézou chronické hepatitidy C, cirhózou a nárůstem AFP. Provedeno UZ vyšetření jater a následně CT jater s nálezem ložiska v S2 jater. Jedná se o typický obraz hepatocelulárního karcinomu v terénu jaterní cirhózy na UZ a CT. Vzhledem k tomu, že obraz na CT splňuje EASL kritéria pro hepatocelulární karcinom, není nutná pro zahájení léčby histologická verifikace ložiska.

Ileus (střevní neprůchodnost) se řadí mezi tzv. náhlé příhody břišní, což je skupina akutních stavů ohrožujících pacienta na životě. Rozlišuje se mechanický ileus, při němž je neprůchodnost způsobena překážkou ve střevě, stlačením či uskřinutím střeva, neurogenní (paralytický) ileus, kde je narušeno nervové zásobení střevní stěny a cévní ileus, při němž dochází k uzávěru některé z cév zásobujících střevní kličky. Mezi typické příznaky patří bolest břicha, zvracení, vzedmutí břicha a zástava odchodu plynů a stolice. Neřešený stav může způsobit narušení střevní nepropustnosti pro bakterie, život ohrožující peritonitidu až sepsi.

Základní zobrazovací metodou při podezření na ileózní stav je rentgenový snímek břicha ve stoje i vleže, kde ve stoje vidíme typické hladinky rozhraní tekutina a plyn, dále se doplňuje ultrazvuk břicha a na ozřejmění příčiny, vyloučení komplikací a zhodnocení vitality střevní stěny se používá CT vyšetření. CT vyšetření se provádí nativně a většinou i postkontrastně v portovenózní fázi, při ileozním stavu nepodáváme před vyšetřením kontrastní látku perorálně. Léčba závisí na příčině střevní neprůchodnosti, ve většině případů je při mechanickém ileu vyžadována léčba chirurgická.

Pacientka přichází pro námahovou dušnost trvající dva dni, s hyposaturací, dle laboratorních výsledků zvýšené hladiny D-dimerů, na RTG hrudníku nepřímé známky plicní embolie. Pomocí CT angiografie byla potvrzena diagnóza oboustranné plicní embolie s akutním cor pulmonale. Při pátrání po zdroji embolu nález hluboké žilní trombózy levé dolní končetiny.

Kazuistika ukazuje náhodně zachycenou objemnou intrakraniální expanzi, která tlakem na okolí ovlivňuje přilehlou mozkovou tkáň a alteruje její funkce. V tomto případě se jednalo o meningeom s jeho typickým obrazem na CT i na MR, který se projevil prvním epileptickým záchvatem v životě klientky. Při nálezu s tímto rozsahem se po stabilizaci stavu klienta volí chirurgické řešení, které je obecně s dobrým efektem. V případě subtotální resekce lze u indikovaných případů doplnit ještě radioterapii na danou oblast. U malých ložisek lze pouze sledovat dynamiku v čase.

Základní zobrazovací metodou disekce hrudní aorty je CT angiografie. Typickým nálezem je v lumen tepny vlající pruhovitá denzita odtržené cévní stěny -  „intimal flap“, rozdělující lumen na pravé a falešné. Toto rozštěpení lumen často přesahuje i na odstupující tepny, jako i v tomto případě. Dle rozsahu disekce je nález klasifikován dle Stanfordské klasifikace a dle DeBakeyho. Rozsah postižení určuje terapeutické řešení – konzervativní, operační či endovaskulární.  Další možnou diagnostickou zobrazovací metodou s vysokou sensitivitou je transesofageální echokardiografie.

Tato kazuistika 2 pacientek ukazuje základní diferenciální diagnostiku mezi maligními a benigními ložisky prsů v mamografickém obraze a při ultrazvukovém vyšetření. Ke znakům malignity na mamografii patří nepravidelný tvar, spikulace a mikrokalcifikace, při UZ vyšetření nepravidelný tvar ložiska, neostré ohraničení, dorzální akustický stín, delší osa ložiska orientovaná kolmo k hrudní stěně (ložisko je vyšší než širší), zvýšená vaskularizace při dopplerovském zobrazení.

Pacientka s renální kolikou a známkami infekce, etiologie potíži diagnostikovaná pomocí UZ a RTG, kde patrný obraz litiázy v oblasti pelviureterální junkce levé ledviny s dilatací dutého systému. Pacientka hospitalizována pro zajištění drenáže levé ledviny punkční nefrostomíi. Následně doplněno i nativní CT urotraktu, kde etiologie obstrukce finálně potvrzena. Nasazena antibiotická terapie, rehydratace a antipyretika. Postupně pokles dusíkatých látek a zánětlivých parametrů. Pacientka dále směřována k zavedení JJ stentu a naplánovaní mimotělního drcení konkrementu.