Vyhledávání

Výukový text zpracovává problematiku diagnostiky a terminologie ortodontických anomálií. Jeho cílem je usnadnit praktický nácvik rozpoznávání ortodontických odchylek. Na fotografiích chrupu pacientů jsou jednotlivé anomálie označeny a v následujícím textu popsány. Při popisu jsou používány názvy odpovídající odborné ortodontické terminologii. Klinické případy byly vybrány tak, aby ukázaly rozsáhlé spektrum ortodontických anomálií a jejich výskyt ve vzájemných kombinacích. Uvedený text klade důraz na komplexní pohled na stav chrupu z hlediska ortodontických vad, u nichž upozorňuje na jejich možné funkční a estetické důsledky.

Výukový text (druhý díl) zpracovává problematiku diagnostiky a terminologie ortodontických anomálií. Jeho cílem je usnadnit praktický nácvik rozpoznávání ortodontických odchylek. Na fotografiích chrupu pacientů jsou jednotlivé anomálie označeny a v následujícím textu popsány. Při popisu jsou používány názvy odpovídající odborné ortodontické terminologii. Klinické případy byly vybrány tak, aby ukázaly rozsáhlé spektrum ortodontických anomálií a jejich výskyt ve vzájemných kombinacích. Uvedený text klade důraz na komplexní pohled na stav chrupu z hlediska ortodontických vad, u nichž upozorňuje na jejich možné funkční a estetické důsledky.

Jedná se o učební text určený jednak studentům LF, dále lékařům v postgraduálním vzdělávání i lékařům, kteří se chtějí podrobněji seznámit s problematikou roztroušené sklerózy. Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je chronické, zánětlivé, demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému (CNS) postihující mozek, míchu a optické nervy. Poprve byla popsána již v roce 1868 Jean-Martin Charcotem v patologických studiích pod názvem sclérose en plagues. Typickou známkou RS je opakující se demyelinizace CNS, diseminovaná v prostoru a čase. V současnosti postihuje celosvětově asi 2,5 miliónu lidí a je hlavní příčinou neurologické invalidity mladých dospělých osob. Navíc incidence a prevalence této choroby v posledních letech stále mírně stoupá. V posledních desetiletích došlo na základě intenzivního výzkumu k výraznému posunu v diagnostice a léčbě tohoto invalidizujícího onemocnění. Původní diagnostická kritéria se opírala především o klinický obraz a vyšetření mozkomíšního moku. Další vývoj laboratorních a zejména zobrazovacích metod významně napomámá diagnostikovat onemocnění již ve velmi časném stadiu a podstatně se uplatňuje také v diferenciální diagnostice. Magnetická rezonance (MR) a její pokročilé metody zobrazení, například magnetizační transfer, difuzně vážený obraz, spektroskopie, funkční MR, pulzní sekvence, relaxometrie a další umožňují hodnotit stupeň poškození tkáně, její reparaci, mozkovou atrofii a také účinnost imunomodulační terapie. Cílem této práce, která vychází z nejnovějších vědeckých poznatků, je shrnutí současných vědomostí, které se týkají diagnostiky, diferenciální diagnostiky a léčby této choroby. Vývoj nové, ještě účinnější, specifické farmakoterapie může podstatně zlepšit prognózu tohoto závažného onemocnění.

Laboratorní diagnostika - preanalytická fáze - nás seznamuje s hlavními prvky laboratorního preanalytického procesu v manuálním provedení. Ve videoukázce jsou zachyceny hlavní prvky tohoto procesu v manuálním provedení: Příjem a identifikce biologického materiálu. Zadávání požadavků do LIS (manuálně, v rámci oboustranné komunikace NIS/LIS). Centrifugace – příprava analytických vzorků. Označení primárních a sekundárních zkumavek čarovým kódem (labeling). Rozpipetování (aliquoting). Roztřídení (sorting).

Obsahem tohoto výukového filmu je stručný úvod do problematiky vzniku akutního infarktu myokardu, dále je ukázán postup koronarografického vyšetření a v poslední části filmu je ukázána léčba infarktu myokardu pomocí přímé koronární angioplastiky.

Tato kazuistika 2 pacientek ukazuje základní diferenciální diagnostiku mezi maligními a benigními ložisky prsů v mamografickém obraze a při ultrazvukovém vyšetření. Ke znakům malignity na mamografii patří nepravidelný tvar, spikulace a mikrokalcifikace, při UZ vyšetření nepravidelný tvar ložiska, neostré ohraničení, dorzální akustický stín, delší osa ložiska orientovaná kolmo k hrudní stěně (ložisko je vyšší než širší), zvýšená vaskularizace při dopplerovském zobrazení.