Vyhledávání

Dne 15. listopadu 2006 se v přednáškové místnosti Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno konal 2. ročník semináře RITM (Rady pro informační technologie v medicíně) - letos i s aktivní účastí kolegů z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V následující reportáži jsou shrnuty příspěvky jednotlivých přednášejících.

Biodiverzita je často diskutovaným pojmem a to zejména v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí, kdy je nicméně často používán pouze ve své subjetivní podobě. Zároveň jde o pojem mnohem širší a týkající se nejenom taxonomické rozrůzněnosti živé přírody. Pojem diverzita se prolíná všemi úrovněmi živé hmoty od diverzity biochemických drah v rámci buňky, genetickou diverzitu organismů, složení biologických společenstev až po strukturu ekosystémů. Z matematického hlediska vyrůstá pojem diverzita z informační teorie a zjednodušeně ji můžeme popsat jako míru informace obsažené v hodnoceném systému; řada metod používaných pro hodnocení biodiverzity je v tomto kontextu odvozena a využívána v celé řadě dalších oblastí vědeckého výzkumu.

Ve výukovém textu s názvem Vybrané kapitoly z infekčního lékařství a cestovní medicíny pro studenty nelékařských zdravotnických oborů jsou uvedeny kapitoly zaměřující se na systém hlášení a evidence infekčních chorob (registry), legislativa ve vztahu k očkování a epidemiologické bdělosti, nozokomiální nákazy, profesionální infekce, specifické infekce (ESBL, MRSA), bariérová ošetřovatelská péče u infekčního pacienta a pacienta s vysoce nakažlivou chorobou, biosafety levels, zdravotní rizika spojená s cestováním, pásmová nemoc, cestování těhotných žen, očkování v rámci cestovní medicíny, problematika čistoty vod z pohledu cestování.

Předložená elektronická skripta se věnují jednak metodám, které se využívají k hodnocení morfologie mozku v psychiatrickém výzkumu, jednak nálezům, které byly těmito metodami získány a jejich významu, otázkám, které nám umožňují zodpovídat. Je možné zobrazit duševní nemoci pomocí rutinního vyšetření CT nebo MRI? Co je kvalitativní a kvantitativní hodnocení obrazů mozku? Jaké jsou změny morfologie mozku u duševních poruch? Co je v pozadí změn morfologie mozku detekovaných pomocí zobrazovacích metod? Dokážeme změny morfologie mozku ovlivnit úspěšnou léčbou? Umíme informace o změnách morfologie mozku využít v klinické praxi?

Ve výukovém textu jsou popsány jednotlivé součásti, týkající se životního cyklu léčivých přípravků. Jedná se o základní principy klinických hodnocení léčiv s následnými podmínkami udělení registrace léčiv ať již centralizovanou nebo národní procedurou, dále jsou objasněny základní principy a povinnosti ve vztahu k bezpečnosti léčivých přípravků po jejich uvedení do reálné klinické praxe – farmakovigilance a v poslední kapitole jsou představeny principy stanovování cen a úhrad léčivých přípravků v České republice. Výukový text takto postihuje a aktuálně objasňuje všechny základní součásti celého životního cyklu léčivých přípravků.