Vyhledávání

Biodiverzita je často diskutovaným pojmem a to zejména v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí, kdy je nicméně často používán pouze ve své subjetivní podobě. Zároveň jde o pojem mnohem širší a týkající se nejenom taxonomické rozrůzněnosti živé přírody. Pojem diverzita se prolíná všemi úrovněmi živé hmoty od diverzity biochemických drah v rámci buňky, genetickou diverzitu organismů, složení biologických společenstev až po strukturu ekosystémů. Z matematického hlediska vyrůstá pojem diverzita z informační teorie a zjednodušeně ji můžeme popsat jako míru informace obsažené v hodnoceném systému; řada metod používaných pro hodnocení biodiverzity je v tomto kontextu odvozena a využívána v celé řadě dalších oblastí vědeckého výzkumu.

Vícerozměrné statistické metody představují velice užitečný nástroj pro uchopení, zjednodušení a vizualizaci velmi složitých dat. Použitelnost těchto metod v přírodních vědách je velmi široká, často se s nimi setkáváme nejenom v ekologii, experimentální biologii, medicíně, antropologii, environmentální chemii, ale i v geografii a geologii. Zpracování rozsáhlých biologických a hlavně ekologických dat se bez znalosti vícerozměrných statistických metod již neobejde. Na druhou stranu mohou v případě nesprávného užití vést k zavádějícím výsledkům, jejichž chybnost nemusí být ovšem na první pohled zřejmá, protože je skryta za složitou strukturou dat a komplikovaností výpočtu. Znalost vícerozměrných statistických metod se tak stala potřebnou součástí biologického vzdělání.

Předložená elektronická skripta se věnují jednak metodám, které se využívají k hodnocení morfologie mozku v psychiatrickém výzkumu, jednak nálezům, které byly těmito metodami získány a jejich významu, otázkám, které nám umožňují zodpovídat. Je možné zobrazit duševní nemoci pomocí rutinního vyšetření CT nebo MRI? Co je kvalitativní a kvantitativní hodnocení obrazů mozku? Jaké jsou změny morfologie mozku u duševních poruch? Co je v pozadí změn morfologie mozku detekovaných pomocí zobrazovacích metod? Dokážeme změny morfologie mozku ovlivnit úspěšnou léčbou? Umíme informace o změnách morfologie mozku využít v klinické praxi?

Ve výukovém textu jsou popsány jednotlivé součásti, týkající se životního cyklu léčivých přípravků. Jedná se o základní principy klinických hodnocení léčiv s následnými podmínkami udělení registrace léčiv ať již centralizovanou nebo národní procedurou, dále jsou objasněny základní principy a povinnosti ve vztahu k bezpečnosti léčivých přípravků po jejich uvedení do reálné klinické praxe – farmakovigilance a v poslední kapitole jsou představeny principy stanovování cen a úhrad léčivých přípravků v České republice. Výukový text takto postihuje a aktuálně objasňuje všechny základní součásti celého životního cyklu léčivých přípravků.