Kazuistika ukazuje typický obraz hluboké žilní trombózy u mladé pacientky, která užívala hormonální antikoncepci a následně ji byl laboratorně zjištěn vrozený protrombofilní stav. Etiologicky hluboká žilní trombóza dolních končetin vzniká z vrozených či získaných (malignita, pooperačně, dlouhodobější imobilizace, kouření, hormonální antikoncepce, atd..) predispozic. Klinicky je stanovení diagnózy obtížné, kvůli široké diferenciální diagnostice a je založeno zejména na laboratorních a zobrazovacích metodách.
Pacient
Věk: 22 let
Pohlaví: žena
Anamnéza
Pacientka přichází pro potíže, měla křeč levé nohy protahovala si jí, ale nepomohlo to. Další den ráno se otok nohy zvětšil. Úraz neměla. Nemůže chodit, lýtko bolí na dotek. Dech je dobrý, na hrudi nebolí. Užívala hormonální antikoncepci 7 let a kouří 3 cigarety denně. V rodině takové potíže nebyly.
Laboratorní metody
D-dimery: 20mg/l
Trombinový čas: 105.5 s norma - (14s – 19s)
Antitrombin 66.00 % norma - (80% – 120%)
Zobrazovací metody
Ultrazvuk žil levé dolní končetiny
Nález: Lumen žil v rozsahu distálního úseku v.femoralis superficialis, v.poplitea a odstupujících bércových kmenů je vyplněné smíšeně echogenním trombem, žíly nekomprimovatelné, bez detekce toků.
Diagnóza
- Hluboka žilní trombóza dolní končetiny
Diagnóza dle MKN klasifikace:
- I80 Zánět žil – trombitida a tromboflebitída
Dif.dg.
-
Bolestivost končetiny může být způsobena neuropatii, potraumatickým stavem (rupturou svalu částečnou či úplnou) a v podkolení např i Bakerovou cystou. Otok končetiny může být způsoben erysipelem, chronickou žilnou insuficiencí či potraumatickým otokem.
Komentář
Jedná se o typický obraz hluboké žilní trombózy. Na ultrazvukovém vyšetření, které má vysokou specifitu a senzitivitu, je patrná přítomnost trombózy v hlubokém žilním systému dolní končetiny. Laboratorně následně u pacientky byla zjištěna nižší hodnota antitrombinu – vrozený protrombofilní stav.
Zcela zásadní pro terapii je výše zasahujícího trombu. Při trombózách, které nezasahují do pánevních žil (s výjimkou stavu phlegmasia cerulea dolens), je možné postupovat konzervativně, nicméně u stavů, kdy hluboká žilní trombóza přesahuje do pánevního řečište je nutné uvažovat o lokální trombolýze resp. u komplikovanějších stavů i o zavedení kaválního filtru. Flebotrombóza je obvykle jednostranná, vzácně však může být i oboustranná.
citace: Matej Straka: Hluboka žilní trombóza dolní končetiny. Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů :: Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online] , [cit. 25. 04. 2024]. Dostupný z WWW: https://portal.med.muni.cz/clanek-740-hluboka-zilni-tromboza-dolni-koncetiny.html. ISSN 1801-6103.