Psychiatrie, psychologie, sexuologie

Předkládané pedagogické dílo zahrnuje cyklus přednášek ve formě nahrávek podrobně popisující témata poruchy osobnosti, poruchy pudu sebezáchovy a hraniční porucha osobnosti (veřejná část). Výukové nahrávky lze využít pro samostatné studium a zároveň slouží jako výuková příprava pro team-based learning (TBL) lekci, která se součástí díla (neveřejná část). TBL lekce je zaměřena na téma práce s pacientem s emoční dysregulací, sebepoškozováním a suicidalitou a zahrnuje kompletní materiály pro výuku lekce: readiness assurance test (RAT) s podrobnými poznámkami pro facilitátora lekce, kazuistickou prezentaci s podrobnými poznámkami pro facilitátora lekce a další doprovodné materiály k výuce lekce.

Paliativní medicína se stala důležitou součástí moderní medicíny 21. století. Cílem paliativní medicíny je udržení dobré kvality života i v situaci závažného onemocnění. S pacienty s potřebou paliativního přístupu se setkávají lékaři prakticky ve všech klinických medicínských oborech. Znalosti a dovednosti v paliativní péči jsou proto jednou z důležitých klinických kompetencí. Její základy by měli budoucí lékaři získat již během pregraduálního studia na lékařské fakultě. E-learning Paliativní péče v 10 lekcích pokrývá nejdůležitější aspekty paliativní péče: komunikaci, management bolesti a dalších symptomů, etické a právní aspekty rozhodování v závěru života a organizační zajištění paliativní péče. Program je určen především studentům medicíny. Může však být užitečný i mladým lékařům a sestrám.

Předložená elektronická skripta se věnují jednak metodám, které se využívají k hodnocení morfologie mozku v psychiatrickém výzkumu, jednak nálezům, které byly těmito metodami získány a jejich významu, otázkám, které nám umožňují zodpovídat. Je možné zobrazit duševní nemoci pomocí rutinního vyšetření CT nebo MRI? Co je kvalitativní a kvantitativní hodnocení obrazů mozku? Jaké jsou změny morfologie mozku u duševních poruch? Co je v pozadí změn morfologie mozku detekovaných pomocí zobrazovacích metod? Dokážeme změny morfologie mozku ovlivnit úspěšnou léčbou? Umíme informace o změnách morfologie mozku využít v klinické praxi?

Tato hypertextová skritpa jsou věnována praktickým cvičením z psychiatrie. Účelem textu je poskytnout povšechný přehled o základních konceptech, které psychiatrie používá, a současně přiblížit psychiatrickou praxi tak, aby se mohl student medicíny smysluplně podílet na vyšetřování pacientů, aby rozuměl dění na psychiatrickém oddělení. Text má tvořit užitečný doplněk standardních psychiatrických učebnic.

Rozhodování v klinické praxi je komplexní proces, při kterém lékař musí zapojit nejen znalosti nabyté při výuce, ale také dosavadní praktické zkušenosti. Na vybraných edukačních příkladech několika psychiatrických kazuistik si mohou studenti zábavnou formou vyzkoušet své znalosti z oboru psychiatrie.

Video obsahuje navázání kontaktu s pacientem a vlastní vyšetření. Příznaky onemocnění: obsese - vtíravé myšlenky, obavy ze špíny, ze znečištění a dále ze zapomenutí důležitých věcí; kompulze- nutkavé akty, opakované umývání, kontrolování. Pacientem vnímané jako myšlenky a činy, které koná sám, ale jsou obtěžující, neopodstatněné, nadbytečné, nemůže je však vůlí jednoduše překonat. V případě, že se o to snaží, dochází u něj ke vzrůstání napčtí.Obsese a následné kompulze mu zabírají denně několik hodin. Dále je na videu popsán počátek potíží, jejich vývoj a efekt léčby.
 

Vyšetření pacienta s akutní psychotickou epizodou. Video bylo natočeno asi po 4 týdnech léčby, kdy se pacientův stav stabilizuje. Z vyšetření pacienta vyplývá: Psychomotorické tempo: Mírně zpomaleno - Pozornost: Hypoprosexie - Emotivita: Oploštělá - Nálada: Nevýrazná - Řeč: Hlasitá, šroubovaná, spisovná - Vnímání: Komentující sluchové halucinace - Myšlení (forma): Šroubované, tangenciální, paranoidní, ulpívavé, pseudofilosofické, paralogie, porucha abstrakce - Myšlení (obsah): Paranoidně-persekuční bludy, autoakuzační bludy, naznačen blud megalomanický (respektive dezaktualizován), hypochondrický blud, religiózní obsah.
 

Výukový text “Vybrané kapitoly z psychiatrie pro zubní lékařství “ obsahuje základní informace o nozologických jednotkách (diagnózách) psychických poruch v psychiatrii dospělých dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Každá kapitola zahrnuje diagnostiku a léčbu psychických poruch včetně popisu specifik pro stomatologickou praxi.  Připojeny jsou rovněž kapitoly o specificích komunikace s pacienty s psychickou poruchou i základy psychoterapeutických metod. Učebnice je primárně určena pro posluchače zubního lékařství, základní přehled psychiatrických diagnóz a léčebných postupů v ní najdou i posluchači všeobecného lékařství a nelékařských oborů.
 

Vyšetření pacientky trpící poruchou příjmu potravy, délka 19 min. Úvodní slovo (základní data o pacientce). Znázornění vlastního těla v arteterapii. Rozhovor s pacientkou: (1) počátek onemocnění, snaha ubrat na váze, zvracení, maximální, minimální váha; (2) odklon od zájmů a hobby; (3) kumulace příznaků: celodenní cvičení včetně nočního, během jízdy MHD; (4) abusus laxativ; (5) vztah k alkoholu; (6) lhaní, podvádění, krádeže jídla; (7) zvýšené utrácení za jídlo a dluhy; (8) selhávání v práci; (9) nutkavé myšlenky na jídlo, opakované zvracení; (10) popis aktuálních denních zvyklostí; (11) rodinné a partnerské vztahy.

Vyšetření pacienky trpící periodickou depresivní poruchou, délka 13 min. Neverbální projev pacientky: skleslé držení těla, depresivní vizáž, snížené psychomotorické tempo, monotónní řeč. Rozhovor s pacientkou: (1) počátek onemocnění, délka trvání stávající epizody (4 měsíce); (2) předchozí ambulantní léčba; (3) precipitující faktory: viróza, úmrtí matky; (3) příznaky: trvalá neodklonitelná depresivní nálada, ztráta energie, zvýšená únavnost, bradypsychismus, ranní pessima, anhedonie, zanedbávání zevnějšku a sociálních kontaktů, hypersomnie, snížená chuť k jídlu, váhový úbytek, ztráta zájmu o sex, narušení intimních vztahů, taedium vitae, vágní suicidální myšlenky bez tendence k realizaci, pocity psychosomatické insufficience, hypoprosexie; (4) předchozí epizoda zvládnuta ambulantní léčbou; (5) nepřítomnost hypomanické či manické epizody; (6) nepřítomnost užívání psychoaktivních látek; (7) nepřítomnost organické psychické poruchy.