Vyhledávání

S pokrokem v aplikacích celulární terapie v nejrůznějších oborech medicíny roste nutnost izolace cílových buněčných populací pro diagnostické i terapeutické účely. Specifické buněčné populace (např. hematopoetické kmenové buňky) lze identifikovat na základě exprese specifických antigenů pomocí monoklonálních protilátek. Této technologie lze využít rovněž k fyzické izolaci buněk. Ve filmu jsou popsány metody imunomagnetické separace a fluorescenčně aktivovaného cell sortingu (FACS). Technika imunomagnetické separace využívá vazby superparamagnetických nanočástic na monoklonální protilátky, která pak umožňuje pozitivní nebo negativní selekci požadovaných buněk na magnetické koloně. Technika FACS využívá třídění značených buněk v elektrickém poli po jejich flowcytometrické detekci. Moderní cell sortery umožňují separovat požadované buněčné populace s extrémní rychlostí a ve vysoké čistotě.

Ve výukovém textu „Behaviorální metody v neuropsychofarmakologii“ jsou popsány principy a protokoly behaviorálních testů zkoumajících fenotyp vyvolaný v modelech deprese, schizofrenie a Parkinsonovy choroby a postupy vyvolání modelů příslušných onemocnění u hlodavců. Behaviorální testy se zaměřují na zhodnocení depresi podobného fenotypu, lokomotorické aktivity, paměti a poruch motoriky.

Na tomto videu jsou znázorněny laboratorní techniky využívané v asistované reprodukcí. Jsou dokumentovány mikromanipulační metody jako intracytoplazmatické injekce spermie do oocytu (ISCI), asistovaný hatchning (AH) zona pellucida embrya před embryotransferem. Dále je zobrazena metoda kultivace embryí in vitro a technika odběru blastomer pro jejich vyšetření technikou preimplantační genetické diagnostiky (PGD).

Vícerozměrné statistické metody představují velice užitečný nástroj pro uchopení, zjednodušení a vizualizaci velmi složitých dat. Použitelnost těchto metod v přírodních vědách je velmi široká, často se s nimi setkáváme nejenom v ekologii, experimentální biologii, medicíně, antropologii, environmentální chemii, ale i v geografii a geologii. Zpracování rozsáhlých biologických a hlavně ekologických dat se bez znalosti vícerozměrných statistických metod již neobejde. Na druhou stranu mohou v případě nesprávného užití vést k zavádějícím výsledkům, jejichž chybnost nemusí být ovšem na první pohled zřejmá, protože je skryta za složitou strukturou dat a komplikovaností výpočtu. Znalost vícerozměrných statistických metod se tak stala potřebnou součástí biologického vzdělání.

Učební text „Zobrazovací metody využívající neionizující záření“ byl vytvořen k podrobnému a souhrnnému seznámení cílového čtenáře s tématem diagnostických zobrazovacích metod využívajících neionizující záření. Text je zaměřen na zobrazovací metody využívající ultrazvuk (ultrasonografie, dopplerovské zobrazování), laser, elektromagnetické záření v infračervené oblasti spektra (termografie), elektromagnetické záření ve viditelné oblasti spektra (např. endoskopie, dermatoskopie), elektromagnetické záření v oblasti spektra rádiových vln (magnetická rezonance), elektrické vlastnosti tkání (elektrická impedanční tomografie) a elastické vlastnosti tkání (elastografie). Část textu je věnována také principům vzniku obrazu, hodnocení a posouzení kvality obrazu a obrazovým artefaktům. Text je vytvořen pod licencí Creative Commons, která zajišťuje jeho volnou dostupnost pedagogickým pracovníkům, studentům i ostatním zájemcům o téma.

Skripta jsou určena zejména pro studenty předmětu Klinická imunologie magisterského oboru Bioanalytik a doplňují skripta Základy vyšetření v klinické imunologii. Skripta mají za úkol seznámit studenty se základy moderních testů v imunologické buněčné laboratoři, významná část je věnována i novým metodám v alergologické diagnostice. Skripta jsou doplněna i o kapitolu o klinickém využití monoklonálních protilátek; jedná se o velmi moderní směr klinické medicíny, se kterým musí být seznámeni i studenti nelékařských medicínských oborů.

Video názorně ukazuje metody separace spermií před jejich použitím pro in vitro fertilizaci. Jsou zde prezentované metody od základních (hrazených pojišťovnou) až po nejmodernější, které jsou spojeny s doplatkem pro pacienty. Prezentace také zmiňuje nové trendy a potenciální směry vývoje těchto metod.

Tematický soubor instruktážních videozáznamů o principech metod kapalinové chromatografie a jejich využití v biomedicínských oborech. Zahrnuty jsou tenkovrstvá chromatografie, iontově výměnná, gelová a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. Videozáznamy vznikly za podpory projektu FRVŠ 1344/2012 a mohou být využity při praktické výuce studentů na LF MU, PřF MU a FEKT VUT. 

Skripta vychází z potřeby aktualizovat dostupnou literaturu v oblasti primární prevence zubního kazu u dětí, která by reflektovala současné trendy a nejnovější poznatky základního, aplikovaného i klinického výzkumu v oblasti etiopatogeneze a prevence zubního kazu. Vzhledem k intenzivní vědecké práci našeho týmu v této oblasti, podložené řadou českých i zahraničních publikací, jsme do skript implikovali tyto výsledky z oblasti molekulární genetiky a mikrobiologie či behaviorální intervence. Poukazujeme tímto na nutnost a výhody mezioborové spolupráce a propojení teoretických a klinických oborů na lékařských a přírodovědeckých fakultách, a to nejenom v rámci výzkumu orálního zdraví.

Ve dnech 20.-21. listopadu 2008 se v brněnském hotelu Voroněž konal již druhý ročník konference MEFANET, zaměřené na e-learning a zdravotnickou informatiku ve výuce lékařských oborů. Kromě obecných témat souvisejících s moderními metodami výuky se letošní ročník konference soustředil zejména na obory zubní lékařství, stomatologie a maxilofaciální traumatologie.

Dne 15. listopadu 2006 se v přednáškové místnosti Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno konal 2. ročník semináře RITM (Rady pro informační technologie v medicíně) - letos i s aktivní účastí kolegů z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V následující reportáži jsou shrnuty příspěvky jednotlivých přednášejících.

Předložená elektronická skripta se věnují jednak metodám, které se využívají k hodnocení morfologie mozku v psychiatrickém výzkumu, jednak nálezům, které byly těmito metodami získány a jejich významu, otázkám, které nám umožňují zodpovídat. Je možné zobrazit duševní nemoci pomocí rutinního vyšetření CT nebo MRI? Co je kvalitativní a kvantitativní hodnocení obrazů mozku? Jaké jsou změny morfologie mozku u duševních poruch? Co je v pozadí změn morfologie mozku detekovaných pomocí zobrazovacích metod? Dokážeme změny morfologie mozku ovlivnit úspěšnou léčbou? Umíme informace o změnách morfologie mozku využít v klinické praxi?