Vyhledávání

Tato kazuistika 2 pacientek ukazuje základní diferenciální diagnostiku mezi maligními a benigními ložisky prsů v mamografickém obraze a při ultrazvukovém vyšetření. Ke znakům malignity na mamografii patří nepravidelný tvar, spikulace a mikrokalcifikace, při UZ vyšetření nepravidelný tvar ložiska, neostré ohraničení, dorzální akustický stín, delší osa ložiska orientovaná kolmo k hrudní stěně (ložisko je vyšší než širší), zvýšená vaskularizace při dopplerovském zobrazení.

Papilární karcinom představuje druhý nejčastější podtyp karcinomu ledviny po světlobuněčném Grawitzově typu. V kazuistice je ukázka nálezu na UZ vyšetření a na CT vyšetření s aplikací jodové kontrastní látky. Papilární karcinom bývá často hypovaskularizovaný, v tomto případě byl hypervaskularizovaný, což je zřejmě dáno větší dediferenciací nádoru (vyšším grade).

Důležitý je charakter postkontrastního sycení, které typicky probíhá jako postupné nodulární sycení z periferie do centra. Jedná se o jedno z nejčastějších ložisek jater, s kterým se běžně setkáváme při radiologických vyšetřeních. Při typickém obraze nevyžaduje histologické ověření. Pokud nezpůsobuje žádné symptomy, není nutné jeho sledování ani léčba.

Léčba metastatického onemocnění je multimodální, každý pacient s potenciálně resekabilními metastázami by měl být projednán multidisiplinární komisí.

Při využití nejmodernějších režimů chemoterapie v kombinaci s cílenou léčbou přesahuje medián přežívání nemocných s metastatickým kolorektálním karcinomem dvouletou hranici. V případě chirurgického odstranění metastáz více než 50% nemocných přežívá 5 let. Léčba metastatického onemocnění je multimodální, každý pacient s potenciálně resekabilními metastázami by měl být projednán multidisiplinární komisí. Je pak možné využít celého spektra metod jaterní chirurgie a intervenční radiologie.
 

Podle nejnovějších údajů portálu www.svod.cz bylo za rok 2014 v rámci ČR nově hlášeno celkem 1963 nádorů děložního těla, tj. standardizovaná incidence činila 36,7, což ukazuje na trend mírného vzestupu ve srovnání s předchozími lety. Až 80 % karcinomů je diagnostikováno v časných stádiích. Primární léčebnou modalitou karcinomu děložního těla je chirurgická léčba. V pokročilých stádiích či u high-risk tumorů může být indikována adjuvantně či paliativně chemoterapie, radioterapie, konkomitantní chemoradioterapie či hormonoterapie. Standardní stagingová operace karcinomu děložního těla spočívá v hysterektomii radikality typu A, oboustranné adnexektomii, u high risk karcinomů se doplňuje stagingově systematická pánevní a paraaortální lymfadenektomie.

Za rok 2014 bylo v rámci ČR nově hlášeno celkem 823 nádorů děložního hrdla, tj. standardizovaná incidence (v přepočtu na 100.000 žen) činila 15,4. Incidence i mortalita vykazují v posledních letech jednoznačně klesající tendenci. Nejvyšší incidence byla ve věkové skupině 40 - 44 let. Nejčastěji je onemocnění diagnostikováno v I. stádiu (47 % v roce 2014), následují stádia III. (20 %), II. a IV. (shodně 13 %). U 7 % nově hlášených případů v roce 2014 nebylo stadium v době diagnózy určeno. Podle nejnovějších údajů portálu www.svod.cz bylo za rok 2014 v rámci ČR nově hlášeno celkem 1963 nádorů děložního těla, tj. standardizovaná incidence činila 36,7, což ukazuje na trend mírného vzestupu ve srovnání s předchozími lety. Až 80 % karcinomů je diagnostikováno v časných stádiích. Karcinom ovaria se vyskytuje ve všech věkových skupinách žen. Incidence karcinomu ovaria dle NOR (Národní onkologický registr) v České republice 20,2/100000 žen. Téměř 70 % případů je stále diagnostikovaných v pokročilých stádiích FIGO III – IV. Pacientky v I. klinickém stádiu dosahují 5-letého přežití v 80 - 90 %, 60 % pacientek ve II. klinickém stádiu přežije 5 let, ve III. stádiu se jedná o 23 % a ve IV. stádiu o méně než 15 % pacientek.

Cílem souboru obsahujícího pět samostatných videí je názorně demonstrovat problematiku chirurgické léčby karcinomu děložního hrdla, těla a ovaria.